Romain Bernini

Těžiště tvorby francouzského umělce Romaina Berniniho (*1979) spočívá v médiu malby. Ve svých obrazech rozvíjí specifický vizuální jazyk, který stojí na napětí mezi figurací a její destabilizací: realisticky vymezené postavy, zvířata či objekty se objevují v prostředích, jež postrádají pevnou prostorovou logiku. Místa, jež postavy či objekty obývají, tak působí spíše jako atmosféry než konkrétní lokality. Takto postupuje i v těch několika málo případech, kdy je hlavním motivem jeho obrazu krajina. I ta, ač působí ukotveněji, obývá prostor se specifickou imaginativní atmosférou, která navozuje tón vnímání celého výjevu jako podkresová hudba. Charakteristická je přitom práce s intenzivní, místy až „toxickou“ barevností a s plošností, která oslabuje iluzivní hloubku obrazu a zdůrazňuje jeho optickou, a především pak mentální dimenzi. 

Opakujícím se motivem Berniniho tvorby jsou krajiny, rituální figury, zvířata a situace na hranici mezi současností a neurčitým, často neidentifikovatelným časem. V jeho obrazech se setkávají odkazy na populární kulturu, antropologii i nezápadní vizuální tradice, aniž by byly ukotveny v konkrétní lokaci nebo kulturním rámci. Toto napětí mezi nesouměřitelnými vizuálními a kulturními systémy vytváří situace, které lze chápat jako obrazy světa zbaveného jasných hierarchií a stabilních významů. Berniniho malba tak nevytváří reprezentaci reality, ale spíše její zneklidňující analogii, v níž se stírají hranice mezi člověkem, zvířetem a prostředím a v níž se vztahy mezi nimi znovu skládají. 

Romain Bernini se narodil ve Francii, žije a pracuje v Paříži. V letech 2010–2011 byl rezidentem ve Villa Medici v Římě. Je zastoupen galeriemi Suzanne Tarasieve (Paříž) a HdM (Londýn, Peking). Jeho práce byla představena v řadě institucí ve Francii i v zahraničí, mimo jiné v MO.CO v Montpellier, MUba Eugène Leroy v Tourcoing, Tripostal v Lille či Collège des Bernardins v Paříži, a dále v K11 ve Wu-chanu, Daegu Art Factory či Wooyang Museum of Contemporary Art v Jižní Koreji. Jeho díla jsou součástí významných veřejných sbírek, včetně Centre Pompidou, Centre national des arts plastiques, MAC VAL, Musée des Abattoirs v Toulouse či FRAC Île-de-France. V roce 2023 začal vyučovat na École nationale supérieure des Beaux-Arts v Paříži.