Michal Cimala

Michal Cimala (1975) je výraznou postavou současné umělecké scény, propojující oblast umění, designu a hudby do uceleného a osobitého výrazu. V letech 1989–1993 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru Kov a šperk u Vratislava Karla Nováka. Později působil jako asistent v ateliéru Socha I – nejdříve u Jaroslava Róny, poté u Lukáše Rittsteina. Zásadní inspirací mu byly zahraniční studijní i pracovní pobyty, přičemž berlínský pobyt jej přivedl k práci s recyklovanými materiály – médiem, které se stalo základem řady jeho děl. Cimala je spoluzakladatelem uměleckých ateliérů Trafačka a galerie výtvarného umění Trafo Gallery. Pro autora stěžejní propojování různých oblastí zájmu se výrazně projevilo v sérii experimentálních hudebních objektů, vznikajících od konce 90. let. Vytváří také skleněné a bronzové busty komorního charakteru, nebo naopak monumentální realizace do veřejného prostoru z recyklovaných materiálů. Vedle objektů a soch se autor věnuje rovněž malbě technikou sprejování přes autorské šablony či sítě. Jeho práce tematizuje znepokojivé obrazy současnosti a spekulativní vize blízké budoucnosti. Vychází přitom z prostředí industriální estetiky, která je pro něj nejen inspiračním zdrojem, ale také prostředkem udržitelného přístupu v současném umění. Autor pravidelně vystavuje v českých i zahraničních galeriích a na uměleckých veletrzích. Jeho nejnovějším úspěchem byla výstava Tlaková vlna v galerii Villa Pellé (2025) či realizace ocelové sochy ve veřejném prostoru pro České Budějovice.