The Space Between

The Space Between propojuje Veroniku Hapchenko, Magdalenu Jetelovou, Jana Poupěte, Michala Škodu a Stanislava Libenského & Jaroslavu Brychtovou prostřednictvím otázky prostoru a jeho role při formování estetické a kulturní zkušenosti. Výstava chápe prostor nikoli jako prázdnou schránku pro objekty, ale jako dynamickou konfiguraci vztahů mezi architekturou, krajinou, tělem a pamětí.

Jejím východiskem je interval: mezera mezi věcmi, strukturami nebo stavy, v níž mohou být zavedené vztahy dočasně pozastaveny a znovu uspořádány. Architekt výstavy Richard Loskot tuto myšlenku rozvíjí prostorově a pracuje s galerií jako s aktivním prvkem, nikoli neutrálním pozadím. Pohyb návštěvníka se tak stává součástí zkoumání vzdálenosti, měřítka, viditelnosti a orientace.

Napříč kresbou, malbou, sochou, sklem a site-specific instalací přistupují vystavující umělci k prostoru z různých materiálních a konceptuálních pozic. Architektonické struktury se setkávají s imaginární krajinou, pevné formy jsou definovány prázdnotou, která je obklopuje, a transparentnost komplikuje rozdíl mezi povrchem a hloubkou. Prostor se opakovaně ukazuje jako něco, co vzniká skrze vztahy.

Výstavu doprovází esej Alekseie Borisionoka, která reflektuje, jak elementární síly odhalují křehkost prostorových a společenských struktur. Text rezonuje s vystavenými díly prostřednictvím otázek environmentálních procesů, moci a kulturní imaginace a rozšiřuje téma fyzického prostoru směrem k sociálním a ekologickým systémům, v nichž vzniká.

Toto pojetí připomíná koncept environmentální, sociální a mentální ekologie Félixe Guattariho jako vzájemně propojených rovin. Architektura a krajina z této perspektivy nejsou pouze pasivními kulisami lidské činnosti, ale podílejí se na utváření chování, vnímání a kolektivního života.

The Space Between se proto soustředí na to, co se odehrává v přechodových zónách: mezi objektem a prostředím, tělem a architekturou, přítomností a absencí, živým a neživým. Mezera zde není prázdnotou, kterou je třeba zaplnit, ale produktivním prostorem, v němž se mohou existující vztahy proměňovat a vznikat jiné formy prostorové zkušenosti.