Adam Kašpar

Adam Kašpar (1993), absolvent pražské Akademie výtvarných umění, se řadí k nejvýraznějším osobnostem současné realistické krajinomalby. Ačkoli bývá pro svou schopnost zachytit tichou atmosféru hlubokých lesů a pralesů srovnáván s odkazem Julia Mařáka, jeho přístup k malbě a tematický záběr se od tradiční romantické krajinomalby výrazně odlišují. Vedle „živých“ krajin se obrací také k anorganickým horninám a vesmírným tělesům, tichým připomínkám skutečnosti, že i neživá hmota podléhá téže evoluční dynamice jako organické formy života. Specifická je i jeho práci v plenéru, již nevnímá jako prostředek k zachycení pomíjivé krásy „divoké“ přírody po vzoru krajinomalířů 19. století, ale spíše jako sondu do vrstevnatého archivu Země. Jeho komponované krajiny pak vznikají s téměř vědeckou precizností, za pomoci mikroskopu, dalekohledu a skicářů plných poznámek o sedimentaci či morfologii terénu. Ačkoli by se mohlo zdát, že se Kašpar ve svých dílech vyhýbá jakémukoli náznaku lidské přítomnosti, při bližším pohledu nalezneme i záznamy monokulturních lesů, Severočeské pánve a dalších krajin hluboce zasažených člověkem. Jeho tvorbu bychom tak neměli vnímat jako pre-humanisticky romantizující, ale spíše jako post-humanistickou, rozrušující hranice mezi přírodou a kulturou. Kašparova díla jsou zastoupena v řadě významných sbírek současného umění a byla prezentována na mnoha domácích i mezinárodních výstavách, které reprezentovaly českou výtvarnou scénu. Namátkou lze zmínit výstavu Světlo v obraze: český impresionismus (Jízdárna Pražského hradu, 2017) nebo výstavu Všechnu moc imaginaci! v Drážďanech, která prostřednictvím děl 51 umělců představila české moderní a současné umění jako svébytný kulturní fenomén evropského významu.